2011-09-30

Vesta ve 3D podruhé

Již dva a půl měsíce obíhá okolo Vesty kosmická sonda Dawn ("Úsvit") a pořizuje množství toužebně očekávaných vědeckých dat. Dawn je vybaven dvojicí kamer (Framing Camera - FC), zobrazovacím spektrometrem (Visible and InfraRed spectrometer - VIR) a detektorem gama záření a neutronů (Gamma Ray and Neutron Detector - GRaND). Na výsledky z dvou posledně jmenovaných si budeme muset ještě počkat, protože data z těchto přístrojů vyžadují důkladnější (a tedy delší) analýzu. Naproti tomu s kamerami je to snazší, protože pěkný snímek dokáže ocenit i laik bez odbornějšího vzdělání. Na stránkách mise jsou pravidelně zveřejňovány nové a nové snímky, u kterých navíc den za dnem roste rozlišení (tzn. klesá rozměr nejmenších objektů, které je možné na snímcích spatřit). Oběžná dráha sondy Dawn je totiž postupně snižována a s každým přiblížením roste i rozlišení kamer.

Na oběžnou dráhu Vesty se Dawn dostal 15. července. To byl vzdálen více než 5000 km. Tato výška byla postupně snížena na 2700 km nad povrchem Vesty. V tu chvíli (od 11. srpna) začala pozorování v rámci tzv. Survey Orbit. Další krokem bylo další snížení oběžné dráhy, tentokrát už na 660 km nad povrchem Vesty, na tzv. High Altitude Mapping Orbit (HAMO). Této dráhy dosáhl Dawn právě dnes (30.9.2011). A konečně někdy ke konci listopadu bude dráha dále snížena na výšku pouhých 180 km nad povrchem Vesty v rámci tzv. Low Altitude Mapping Orbit (LAMO). Z této dráhy bude možné na povrchu Vesty rozlišit objekty o velikosti pouhých 30 metrů.

Díky postupnému přibližování sondy Dawn k Vestě máme tedy stále lepší snímky a to platí i pro snímky trojrozměrné. Těch už bylo publikováno několik (všechny jsou dostupné na domovských stránkách sondy Dawn, na stránkách německé MPS nebo planetárním fotožurnálu JPL). Zde se zaměřím opět na masivní velehoru, ležící v oblasti jižního pólu Vesty, která dominovala již trojrozměrným obrázkům z mého dřívějšího příspěvku.


  Obrázek 1a.
Kredit: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/Daniel Macháček.  

  Obrázek 1b.
Kredit: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/Daniel Macháček.  

První dvojice trojrozměrných obrázků (obr. 1a/b) představuje celkový pohled na 200 km široký a přes 15 kilometrů vysoký masiv jižní velehory. Horní obrázek je jemně dobarvená (na odstín blízký reálnému) stereoskopická dvojice obrázků a spodní je černobílý anaglyf (k jeho prohlížení jsou potřeba červeno-modrozelené brýle). Rozlišení je nyní asi 6× lepší (~260 m/pix vs. ~1500 m/pix), než v předchozím příspěvku týkajícího se Vesty. Obrázky byly vytvořen pomocí snímku s vysokým rozlišením (PIA14681), který byl warpován na snímek s nižším rozlišením, pořízený z odlišného úhlu (PIA14316). Opět byl použit program Sqirlz Morph a warpování bylo provedeno s pomocí téměř tisíce kontrolních bodů.

  Obrázek 2.
Kredit: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA.

Další trojrozměrný obrázek (obr.2) publikoval tým kamer FC sondy Dawn před dvěma týdny (16.9.2011). Zobrazuje jižní velehoru z podobné perspektivy jak předchozí snímky, ale rozlišení je přibližně 2× lepší než v předchozím případě ~130 m/pix (rozlišení udávané v originálním popisku, 260 m/pix,  je zřejmě chybné*).  Obrázek pokrývá mírně odlišné území než obr. 1a/b, oproti nim je celá scéna posunutá vlevo.
Vznikl spojením dvou snímků s prakticky stejným rozlišením, pořízených s mírně odlišného úhlu. Tímto způsobem je možné získat prakticky dokonalý 3D obrázek. Tento obrázek nabízí možnost ověření si přesnosti metody použité v prvním případě (warping mezi snímky s rozlišným rozlišením). V obou případech by vrcholek (resp. údolí) v jednom obrázku měl odpovídat vrcholku (resp. údolí) v druhém obrázku a měly by si odpovídat i relativní výšky (vyšší vrcholek v jednom by měl odpovídat vyššímu vrcholku v druhém). Naproti tomu absolutní výšky (jak moc vrcholky "trčí" z obrazovky) si odpovídat nemusí, protože absolutní výšky jsou odvislé od paralaxy obou pozorování. O tom, jak jsou si oba obrázky v anaglyfové verzi podobné, může posoudit čtenář sám.

  Obrázek 3.
Kredit: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA.

Poslední trojrozměrný obrázek (obr.3) je také od týmu kamer FC. Rozlišení je přibližně ~110 m/pix (v originálním popisku je opět chybně - 260 m/pix*). Obrázek byl vytvořen stejným způsobem jako předchozí a pokrývá přibližně území z pravé části obr. 1a/b, které chybí v obr. 2.

 Samotná hora, a její vznik, zatím představují hádanku, kterou bude obtížné vyřešit. Předpokládá se, že se jedná o kráterový vrcholek, ale není vyloučeno, že její vznik je spojen i s vulkanickou či tektonickou činností. Tektonická činnost se určitě podílela na jejím pozdějším formování, o čemž svědčí množství zlomů, hřebenů a pravděpodobně i vrás, na ní i v jejím okolí. Dobře viditelné jsou i sesuvy materiálu. Na obrázcích lze vidět například sesuvem deformované krátery v pravé části první dvojice a stejně tak v pravé části posledního obrázku (obr.1a/b a obr.3). Pod těmito krátery se pak vytvořily terasy zřejmě ze sesutého materiálu. Sesuvem části hory vznikl pravděpodobně i několik kilometrů vysoký prudký svah poblíže vrcholu (viditelný na obr.1a/b a obr.2).
Co se týče názoru planetárních vědců, již brzy se dozvíme více, protože v neděli (2.10.) začíná v Nantes konference EPSC-DPS, jejíž jedna část se bude týkat jen Vesty a budou zde zveřejněny první předběžné výsledky jejího výzkumu sondou Dawn.

*_před uveřejněním jsou snímky často zvětšeny, přičemž se mění rozlišení (v m/pix). Reálné rozlišení snímků (tzn. jak velké objekty jsou na snímku skutečně viditelné) je ale plně závislé na rozlišení originálních "raw" snímků. To se dá zjistit dodatečně z údaje o vzdálenosti, z které byl snímek pořízen, a rozlišovací schopnosti kamery. Protože ale evidentně nesedí ani reálné rozlišení snímků (všechny tři snímky by měly mít 260 m/pix, přesto jsou na obr.2 a obr.3 viditelné mnohem menší detaily než na obr.1a/b), udávám rozlišení odvozené z měřítek, které jsou přítomny na všech vyobrazených obrázcích.